Minulý čtvrtek jsem byl na svém prvním letošním CESu. Už několikátým rokem probíhá v rákosinách rybníka Zrcadlo nedaleko Kopidlna odchytová kroužkovací akce nazývaná CES ( Constant Effort Sites Scheme ). Jejím cílem je zjistit početnost a úspěšnost hnízdění rákosinových druhů ptáků na této lokalitě.
Večer před odchytem jsem natáhl do rákosí na 110 m ornitologických sítí, pak se sám natáhl na karimatku a meditoval o nesmrtelnosti chrousta. Ještě než vše zahalila noc, spustil se vyrtvalý déšť, který mne zahnal do auta, kde jsem posléze zcela neočekávaně usnul.
V půl páté ráno jsem roztáhl připravené sítě a do 11 hodin se věnoval projektu. Podařilo se odchytit 24 ptáků 5 druhů ( rákosníky poružkované, obecné i zpěvné, cvrčilku slavíkovou a strnada rákosního ) . Nic moc. Zdá se, že letošní rok zkomplikovala ptákům hnízdní sezónu islandská sopka. Teploty nízké a déšť a zase déšť. A předpověď se příliš nemění.
Naštěstí čtvrtek byl téměř bez deště a tak se mi podařilo nafotit i několik ptačích druhů.
Na první fotce je rákosník velký. Ten sice sítě ignoroval, ale nepřetržitě si zpíval svou trošku skřípavou melodii.
Po okolních polích poletovalo několik čejek chocholatých. Jejich vzdušné honičky dokážou člověka zaujmout na dlouhé minuty.
V rákosí se objevil i strnad rákosní. Samečka se mi posléze podařilo odchytit a vzhledem k tomu, že na noze již měl kroužek, který jsem mu nandal, jak jsem zjistil ze svých zápisků, před více jak rokem, věděl jsem, že je to místní starousedlík, věrný svému "bydlišti".
Ještě než jsem předchozí den dojel k Zrcadlu, stavil jsem se na nedalekém rybníce se zajímavým jménem Nečas. Nad hladinou poletovali rybáci bělokřídlý, ve vlnách se houpala rodinka labutí velkých a na vysokém keři zpíval strnad luční (viz.foto).
Už se těším na další CES. A hlavně na velkou letní odchytovou akci, která probíhá na začátku srpna. Prostě tohle místo mi učarovalo. Nevím jak, vždyť je to jen louže s trochou rákosí, obklopená rozsáhlým polem. Nic moc estetika, ale má to nějaký ukrytý náboj.
